Zdeněk Fink o kultuře v Královéhradeckém kraji

Kultura a památková péče je obrazem společnosti, neboť bez kultury společnost neexistuje a bez památkové péče, jako součásti naší historie a jejího odkazu, rovněž ne. Královéhradecký kraj má kulturu a památkovou péči v jedné gesci, což je na krajských úřadech obvyklé.

Z toho vycházíme i ve volebním programu Spojenců pro Královéhradecký kraj. Na začátku je vhodné podotknout, že o kulturu zatím každé vedení kraje finančně pečovalo na dobré úrovni. Do jejího financování jsou zahrnovány jak prostředky přímo z rozpočtu na zřizované a spoluzřizované organizace, tak dotace přes trvalé záštity u významných opakujících se akcí, tak i grantové peníze u ostatních. Další skupina tzv. individuálních dotací pro všechny oblasti, nejen kulturu a památkovou péči, má v našem programu výraznou stopku, je totiž obdobou neblaze proslulého sněmovního „porcování medvěda“. Taková zmínka bývá v programech často, zato ve správě kraje se vždy individuální dotace znovu prosadí a sílí s blížícími se volbami.

V současné době je ve spolupráci s externí firmou zpracovávána koncepce kultury a památkové péče na příštích 10 let, a to velmi pečlivě a zodpovědně, a to díky sběru dat, jejich analýze a jednáních s poskytovateli. Novému zastupitelstvu bude koncepce předána již v návrhu k dopracování. Myslím, že se jedná o kvalitní a dobře využitelný materiál.

Finance – nikdy nebude dost peněz na kulturu ani na památkovou péči. Jde o jejich použití. V tomto ohledu je v našem programu stěžejní umožnit vstup novým a prokazatelně kvalitním poskytovatelům do oblastí, které jsou defektní.

V provozu a financování přímo a spoluzaložených organizací není potřeba systémově nic měnit. Nově je třeba do příspěvků na činnost zabudovat automatické inflační doložky.

Trvalé záštity u letitých akcí zachovat tam, kde je nadregionální význam a odpovídající návštěvnost, což se zatím děje. Nebránit se vstupu nových úspěšných projektů.

U ostatních poskytovatelů zachovat systém dotačních grantů a jejich hodnocení tak, jak je zaveden. A to u kultury i památkové péče. Je třeba také více sledovat věkové rozvrstvení uživatelů a promítnout ho do dotační politiky.

Obecně s ohledem na současnou analýzu plošného a finančního rozsahu spolufinancované kultury je záhodno více dbát na její souměrnost, a to zejména ve spolupráci se samosprávami obcí a poskytovateli.

V památkové péči nebude nikdy dostatek financí pouze z veřejných rozpočtů, jistě by bylo vhodné usilovat o větší zapojení soukromého sektoru. Jako zásadní se mi v našem kraji jeví péče o jedinečný Braunův betlém. Přes mnohaletou snahu se stát stále nechová jako dobrý vlastník. Vyřešení tohoto problému je mou osobní výzvou pro příští čtyři roky.