Grulich: Teď musím dokázat, že umím držet slovo
Rychnovsko má nového senátora. V říjnových volbách se jím stal ředitel Základní a mateřské školy Trivium v Dobřanech Jan Grulich (TOP 09), který v druhém kole porazil Miroslava Antla.
V říjnu jste byl zvolen historicky čtvrtým senátorem za Rychnovsko. Co to pro vás znamená?
„Znamená to, že teď se opravdu musím snažit naplnit ta slova, která jsem říkal před volbami. A mám na to, dá-li Bůh, šest let. Je to pro mne vše nové. Před volbami jsem měl nějakou představu o práci senátora, někdy v koutku optimistické duše, když jsem usínal, jsem si představoval, že třeba budu zvolen a co nastane pak. A ono se to stalo realitou. Když jsem procházel poprvé prostory Senátu, říkal jsem si, co já tady vůbec dělám? Teď, když jimi procházím, padne na mne trochu tíha. Říkám si, tak jsi tady, lidi ti dali hlas, tak se předveď. Být senátorem tedy pro mne znamená, že teprve teď to začíná. Zvolení nebylo cílem. Zvolení bylo startem. Teď musím dokázat, že umím držet slovo.“
Celá kampaň byla na nás
Kampaň musela být určitě hodně hektická. Kolik lidí vám s ní pomáhalo a jak jste spokojený s jejím průběhem?
„Sešli jsme se s partou lidí, co měla minimální zkušenosti s vedením kampaně. Nejdříve jsem si opravdu myslel, že strana, která mne nominovala, mi bude říkat, kam mám zajet a kde se ukázat a že mi pošle letáky, plachty a tak. Ale celkem brzy jsem pochopil, že celá kampaň je na nás. Od grafiky, přes slogany, sociální sítě, plachty, umístění atd. Nejdříve jsme studovali všechny dostupné informace o kampaních, ptali se odborníků, jak se kampaň dělá, jenže to k ničemu nevedlo. Tak jsme si řekli, že to budeme dělat intuitivně po svém a autenticky. Všechny příspěvky na sociálních sítích jsem si psal sám a vše další jsme vymýšleli v našem týmu. V tom nejužším týmu jsme byli čtyři, scházeli jsme se prakticky každý týden. Bylo však milé sledovat, že nám pomáhá spousta dalších lidí. Celá naše regionální organizace, rodina, kamarádi i cizí lidé, kteří se přihlásili, že rádi pomohou.
No a otázka, jestli jsem spokojený s jejím průběhem má pro vítěze voleb jasnou odpověď. Ano! A ještě jednou děkuji všem, co mi pomáhali a všem, co mne volili.“
Už jste se stačil ve své nové funkci zorientovat?
„Do Senátu jsme my „nováčci“ přišli ve velmi hektickém období. Probíhal a probíhá nouzový stav, mnohé zákony se musí schvalovat ve zkrácené lhůtě, přišlo také mnoho kontroverzních návrhů zákona. Kolegové mi říkali, že tak hektické období v Senátu ještě nezažili. Myslím si, že to je ideální stav pro to, aby se člověk velmi rychle zorientoval. Učení šokem je sice již nepoužívaná, ale za to velmi efektivní pedagogická metoda.“
Do kterých funkcí jste byl v senátu zvolen?
„Jsem velice vděčný, že se mi daří hned od začátku pracovat tam, kde jsem chtěl. Byl jsem tedy zvolen do Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. O žádné další funkce jsem neusiloval. Snažím se co nejvíce soustředit na věci spojené se vzděláváním.“
Kterému tématu se chcete věnovat jako prvnímu?
„Věnovat se musím všem zákonům, které procházejí Senátem. Senát je složen z lidí mnoha profesí, kteří jsou odborníci ve svých oblastech. Já se samozřejmě budu cítit nejlépe v tématech vzdělávání, strategie vzdělávání 2030, na začátku roku přijde zákon o pedagogických pracovnících, atd. Velmi se však těším, až se epidemiologická situace uklidní a budu se také zabývat více tématy v regionu. Chtěl bych navštívit většinu škol, setkávat se s lidmi, bedlivě sledovat vývoj kolem rychnovské nemocnice, seznámit se situací na Choceňsku, Holicsku.“
Kde a kdy vás mohou lidé z našeho regionu zastihnout?
„Přál bych si, abych trávil co nejvíce času v našem regionu. Takže nejvíce času budu v ředitelně školy v Dobřanech, dále pak zařizujeme senátní kancelář na Náměstí F. L. Věka v Dobrušce, kde budou pracovat moji dva asistenti a chceme pravidelně, až to půjde, cestovat po regionu. Informace budeme dávat na náš facebook a doufám, že v dohledné době zprovozníme i internetové stránky.“
Jak jste si užil vánoční svátky a konec roku?
„Já si tak nějak užívám každý den. Často se na Vánoce těším, že budeme s rodinou doma. Letos to tak vzácné nebylo, díky on-line výuce a epidemiologickým omezením jsem si někdy přál, aby děti aspoň na chvíli někam šly. Asi jsme všichni doma už moc dlouho. Samozřejmě to říkám trochu v nadsázce. Svátky jsem strávil na jednom skvělém místě, v Sedloňově, v Orlických horách. Doma.
Na konci roku často přemýšlím, co nám vzal či dal ten končící rok. A letošní rok, to byl pro nás všechny rokem natolik překvapujícím, že nám možná připadá jako divný sen. Sen, ze kterého se chceme probudit, ale nějak to nejde.“
Neobyčejně obyčejný rok
Co byste čtenářům Orlického týdeníku popřál do nového roku 2021?
„Přeji nám všem hezké probuzení v tom roce novém, v roce 2021. Ať je, prosím, neobyčejně obyčejný. A ať nás ty věci prožité a nepříjemné posílí. Jinak by byly jen nepříjemné a neměly by už vůbec žádný smysl. Bylo to pro všechny z nás učení šokem. Nepříjemná pedagogická metoda.
Hlavně bych si ale skutečně přál, aby skončila ta zvláštní špatná nálada a zloba, která teď plíživě prostupuje naší společností. A jelikož jsem svým založením optimistou, věřím, že se nám toto vše podaří. Že ten nový rok pomalu začne být krásně obyčejným, budeme posíleni, že najdeme sílu se vyrovnat se ztrátami, které jsme utrpěli a že budeme dobře naladěni. A věci proběhlé nám možná v mnohém otevřou oči.“
MICHAL SEDLÁČEK
ZDROJ: ORLICKÝ TÝDENÍK